Objednat toto číslo | PŘEDPLATNÉ | Archiv vydání | E-verze časopisůAni srdci Evropy se bláznivé počasí nevyhne
Krátce po uzávěrce posledního čísla udeřilo v Česku, přesněji řečeno na Moravě, tornádo. Dle odhadů odpovídalo síle F4 na Fujitově stupnici (od nejslabšího F0 po nejsilnější F5) – co ovšem všichni vnímali jako nejhorší, byla absence varování, že takový extrém počasí vůbec může přijít. Otázkou, která se v takovém případě naskýtá, je, zda je takto silné tornádo v Evropě skutečně něco výjimečného a zda by nás to vůbec v Česku mělo překvapovat…
Pokud se podíváme do moderní historie, cca od roku 1950, v Evropě jsou zaznamenána dvě extrémní (F5) tornáda. Jedno přesně na den o čtyřiapadesát let dříve než naše Morava v severofrancouzské obci Palluel, druhé v roce 1984 v Ivanovu a Jaroslavli v Rusku. Při prvním tornádu létala vzduchem auta, při druhém údajně padaly kilogramové kroupy. V obou případech nejde o lokality poblíž pobřeží, kde by tornádo, navíc o takové síle, kdokoli vůbec mohl očekávat.
Podívejme se tedy přímo k nám, do Česka. První zaznamenané tornádo se datuje dle Kosmovy kroniky do roku 1119 a jeho síla se odhaduje na F3 až F4. Tornádo zasáhlo Hrad a Vyšehrad, což je nejspíš důvod, proč je do dnešní doby tak dobře zdokumentováno. Další známá tornáda se datují do pozdější doby – rok 1870 v Brně, 1981 v Karlových Varech, 1993 ve Spáleném Poříčí, 1997 v Rokycanech, 1998 opět Karlovy Vary, v roce 2000 v Chomutově. O rok později se objevilo tornádo dokonce dvakrát – v Benešově a v Havlíčkově Brodě na Moravě. Nové tisíciletí je obecně na tornáda mnohem plodnější než to uplynulé, v letech 2004, 2011, 2013 a 2018 přišla opět dvě tornáda, v roce 2007 dokonce pět. Pokud bychom to tedy zobecnili, dá se vlastně říct, že se v Čechách vyskytne alespoň jedno tornádo o síle F2 (výjimečně F3) každé dva roky, ne-li častěji. Co se ale změnilo proti minulosti, kdy byl tento jev vzácnější? Můžeme mluvit o nějaké drastické změně počasí?
Pravděpodobně nejde o nic tak významného, jak bychom mohli očekávat – přestože by to jistě celá řada lidí slyšela ráda, aby mohla ukázat na viníka všech těch neštěstí. S nejvyšší pravděpodobností se však změnila pouze dostupnost informací a informovanost obyvatel. Když se nyní prožene tornádo, do pár minut máme všichni dostupné záběry a informace na všech médiích a přístrojích v domácnosti. Tuto možnost, takové pokrytí a zahlcení informacemi, jsme ještě před dvaceti, třiceti…, tisíci lety neměli. Je pravděpodobné, že kdyby v roce 1119 neudeřilo tornádo přímo na pražský Hrad, ani bychom to nevěděli – a to mluvíme o tornádu F4, stejné síle, jakou mělo moravské tornádo 2021!
Mělo by nás tedy překvapovat, že se v Česku setkáme s tornádem? Nejspíš ne. Zkušenost a záznamy radí, abychom se připravili na všechno. Tornáda u nás vlastně nejsou ničím nevídaným. Ale určitě bychom se měli lépe připravit, abychom v budoucnu mohli dopady takového rozmaru počasí minimalizovat – především pak ztráty na životech.
Příjemné čtení!
Eliška Hřebenářová
Trvalá udržitelnost
■ Fénix Group: Provozní funkce systému měření a řízení pilotní instalace RD Omice
■ K. Tobišková: Město Freiburg ukazuje ekologický a participativní přístup k plánování čtvrtí
■ S. Števo: Pukabux maximus
■ P. Měchura: Návrh přečerpávací elektrárny pod Blaníkem
Zařízení, instalace a rozvody
■ NRG Flex: Optimalizace rozvodů tepelného hospodářství ve třech krocích
■ B. Kollár: Bezpečnostní odvodnění střech
■ Rehau: Rekonstrukce rozvodů vody a odpadu nemusí být noční můra
Firmy informují
■ ebm-papst: Kvalita vnitřního ovzduší je zásadní pro zdraví a produktivitu
■ Testo: Vše na první pohled. Ve vaší ruce
