tel.: 267 219 346 | e-mail: jagamedia@jagamedia.cz
TZBcz_2016_02_v350Objednat toto číslo               PŘEDPLATNÉ               Archiv vydání               E-verze časopisů

Vnitřní a vnější

Když v roce 1906 koalice newyorských architektů pod vedením Theodora Starretta vypracovala plány na stopatrovou budovu, překvapivě myslela i na její vnitřní prostředí. Starrettova Totální architektura byla programovou dehumanizací projektů pro rodící se Manhattan. Jednotlivé obytné prostory měly mít „soustavu potrubí, regulujících teplotu a ovzduší, doplněnou krby, která se má vynořit z dubem obložených příček budovy“. Starrettův plán počítal se soustavou rozvodů, které měly do interiéru přivádět hned několik různých typů „ovzduší“: slaný vzduch, čerstvý vzduch, suchý slaný vzduch, suchý čerstvý vzduch, léčivý, nemoci přizpůsobený vzduch a tři různé typy vůní.1
Dalším plánem prvních projektantů prvních mrakodrapů pak bylo vytvoření na okolním prostředí zcela nezávislé prostředí vnitřní, které by totálně ignorovalo okolní podmínky a umožnilo uživatelům „přestat jezdit za sluncem na Floridu, za čerstvým vzduchem do Skalistých hor“ a všechny požadavky saturovat prostou regulací teploty a typu vzduchu v tomto předchůdci klimatizace či řízeného větrání.
Situace se změnila. Pionýrské časy, vedené snahou „poručit větru, dešti“ alespoň pod střechou pompézní budovy, vyústily v prostou obranářskou reakci projektantů na zhoršující se životní podmínky. Silné znečištění ovzduší zejména v rozvojových částech planety (kšefty s povolenkami globální klima příliš neřeší), extrémy počasí, postupně vedoucí k přehodnocení statistik o stoleté vodě/dešti nás přivádějí na myšlenky vytvořit takové stavby, které nám umožní přežít okolním podmínkám navzdory. Což nás zase vrací k prapočátkům architektury, vznikající ne na oslavu lidské tvořivosti a bohatství, ale pouze pro poskytování útočiště před nepřízní počasí.
Moderní technologie umožňují obojí: přetvořit vnitřní prostředí k obrazu uživatele, i pomoci mu přežít extrémní podmínky. Je na nás rozhodnout, který směr si zvolíme. Je nabíledni, že ta správná cesta bude jako vždy někde uprostřed.
Příjemné čtení

Matej Šišolák

1 Rem Koolhaas, Delirious New York, The Monacelli Press, New York, 1994.

 

 

Aktuality

Rozhovor
■ Schneider Electric: Life is On!

Realizace
■ Nová administrativní budova v Jeseníku

Speciál: Větrání, klimatizace, chlazení
■ Obnova jednotek VZT ve výrobním závodě Volkswagen
■ Hygienické parametry vnitřního prostředí ve třídě

■ Vliv větracího systému s entalpickým výměníkem na interiérové mikroklima
■ Nebezpečí výskytu pevných částic ve vnitřních prostorách
■ Provoz budovy se stropním sálavým vytápěním/chlazením

Energie
■ Energetický audit, cesta k úsporám a dotacím
■ Zpětné získávání tepla v oblasti přípravy teplé vody

■ Je aktivní tepelná ochrana jako stěnový energetický systém vhodnou alternativou?

Zdravotnětechnická zařízení a instalace
■ Návrh bezpečnostního odvodnění střech

Instalace a rozvody
■ Systém spojování silnostěnných ocelových trubek lisováním „za studena“

Firmy informují

TZBcz_2016_02_s940