TZB Haustechnik 02/2024

Objednat toto číslo | PŘEDPLATNÉ | Archiv vydání | E-verze časopisů

Máme se bát obřího hmyzu?

Před miliony let se kromě dinosaurů po Zemi pohyboval i obří hmyz, který v žádném případě nelze srovnávat s hmyzem světa, který známe nyní. Mezi největší brouky v současnosti patří titán obrovský, který měří cca 17 centimetrů, nejtěžší hmyz je novozélandská weta, která váží jako citron, rekordmanem délky je 60 cm dlouhá strašilka, na rozpětí křídel vítězí mezi motýli 30cm motýl atlas. Největší pavouk pak je sklípkan s rozpětím nohou až 30 centimetrů. Ani jeden z nich si ale nezadá s prehistorickými vážkami, které brázdily nebesa s úctyhodným rozpětím křídel tři čtvrtě metru, a s váhou až půl kilogramu. Pak ale došlo ke změně, kterou současná věda zatím nedokáže přesně vysvětlit – a hmyz se zmenšil. Může se to stát znovu? A obráceně?
Teorií, proč ke zmenšení došlo, je hned několik. Často se mluvívalo o změně klimatu, není to ovšem tak úplně pravda. Mezi nejpravděpodobnější možnosti se nyní řadí změna obsahu kyslíku ve vzduchu, který klesl z až 35 % na 21 %, a výskyt a vzestup ptáků jako požíračů hmyzu. Obě teorie přitom mají něco do sebe, protože období, kdy se hmyz začal zmenšovat, časově zapadá do doby, kdy se pozvolna zvyšuje výskyt ptáků a ti získávají pevnější místo v potravním řetězci. Větší, těžkopádný hmyz je pak pro ně snazší kořistí. Snížení kyslíku pak má nejen vědecký, ale i vědci ověřený základ. Hmyz disponuje jiným způsobem dýchání než člověk, takže pro obří jedince mohlo být velmi složité zásobit tělo dostatečným množstvím kyslíku – a zmenšení velikosti bylo jasnou volbou. To podporuje i výzkum arizonské university, kde proběhla simulace prehistorických podmínek při vývoji různých druhů hmyzu, a bylo zjištěno, že při vyšší koncentraci kyslíku hmyz dorůstá větších rozměrů, zatímco při nižší menších rozměrů. Drobnou útěchou může být, že švábi zůstávali velcí stále stejně nehledě na podmínky.
Jak je to tedy s klimatickou změnou a hmyzem v našem aktuálním světě? Hmyzu celkově ubývá, to je známá věc, která není ani tak způsobena klimatickou změnou, jako spíše přímým konáním člověka – tedy používáním pesticidů. Přesto jsou klimatické změny zodpovědné za přímé ohrožení zhruba třetiny známých druhů hmyzu. Zvyšující se teplota a extrémní deště totiž přímo ohrožují vajíčka a larvy hmyzu, které pak nemají vhodné podmínky, aby se vylíhly a dospěly. Úbytek hmyzu a klimatická krize přitom jdou ruku v ruce. Hmyz se často živí biologickými zbytky, například trusem. Zpracováním trusu vrací živiny zpět do půdy, odkud je využívají rostliny, které zpracovávají oxid uhličitý. Nevyužitý biologický odpad – právě například trus – může být zdrojem patogenů, které se pak šíří mezi zvířata a lidi, ale i zdrojem skleníkových plynů při přirozeném rozkladu. Neměl by to tedy být roztomilý lední medvěd na maličké ledové kře, kdo je tváří klimatické změny, měl by to být právě hmyz, bez kterého se zkrátka neobejdeme.
Pokud to tedy shrneme – ne, obřího hmyzu se už zřejmě nedočkáme, naopak ale hrozí, že hmyz bude vymírat kvůli klimatickým změnám a extrémním výkyvům počasí. Na druhou stranu ale existuje i hmyz, kterému klimatická změna prospívá. V některých částech Španělska jsou v poslední době velkým problémem roje much, za jejichž přemnožením – nejspíše – stojí klimatická změna a nevhodné zemědělské postupy v daných oblastech. Hnijící hnojivo na polích v kombinaci se silnými dešti a vysokými teplotami je zkrátka ráj pro muší larvy a teplejší zimy pak umožňují jejich rozmnožování po celou dobu roku oproti sezónnímu výskytu v předchozích letech. A to je zase druhý extrém, o který určitě také nikdo z nás nestojí. A to přestože jsou to jen malé mouchy.

Příjemné čtení!

Eliška Hřebenářová