TZB Haustechnik 01/2023

Objednat toto číslo | PŘEDPLATNÉ | Archiv vydání | E-verze časopisů

2023: rok fotovoltaiky?

Energetická krize minulého roku jasně ukázala, že alternativní, obnovitelné zdroje energie jsou rozhodně vhodným řešením pro každého, kdo na ně má místo a finanční prostředky. Dosud ovšem fotovoltaika čelila celé spoustě překážek – samozřejmě průměrný Čech žijící v běžném domku jim čelit nemusel, ale obyvatelé bytových či panelových domů anebo majitelé památek či objektů v oblastech zájmu památkové péče, ti to už tak snadné neměli. Dvě věci se ovšem od začátku energetické krize změnily. V první řadě, již koncem minulého roku Národní památkový ústav odpověděl na žádosti majitelů památek publikací metodiky pro instalaci fotovoltaiky na objekty zájmu či v oblastech zájmu (nepochybně každý stavebník se orientuje v jednotlivých pásmech a zónách – a i v dokumentaci, kterou památková péče vyžaduje, aby mohla vydat list papíru s tučně zvýrazněným nápisem „nepřijatelné“). Ve druhé řadě vešla v platnost novela vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou, která definuje postup, jakým lze sdílet elektřinu v rámci objektu s více bytovými jednotkami a pouze jednou fotovoltaikou.
Zatímco u bytových a panelových domů to jednoznačně znamená světlejší zítřky, u zmíněné metodiky to tak úplně jasné není. Jedna věc jsou informace na papíře, které nám mají usnadnit život a pomoci vytvořit co nejvhodnější projekt, který by co nejsnáze získal razítko „přijatelné bez připomínek“, ta druhá ovšem je, že vše je stále v rukou zaměstnance ústavu, kterému se žádost do ruky dostane. Metodika totiž není právně závazná, takže výsledek bude opět záležet jen a jen na konkrétních odbornících a jejich citu, svědomí a vazbě na konkrétní posuzované území.
Buďme ovšem optimisti! Ve světě se fotovoltaika umisťuje už nejen na katedrály (letos například katedrála v Chesteru či v blízké budoucnosti Yorská katedrála), ale i na památky starší 2 000 let – konkrétně zachovalé domy Ceres a Vettii v Pompejích, Římě. Zatímco u katedrál se jedná o klasické panely se vzhledem, na který jsme všichni zvyklí, v Pompejích, kde by taková úprava působila nemístně, zašli ještě dál a fotovoltaiku integrovali do střešních tašek, které jsou k nerozeznání od původních terakotových. Nemusíme ovšem hledat inspiraci za hranicemi, abychom přesvědčili naše památkáře, že to jde – i v naší republice již byly povoleny projekty fotovoltaiky na památkách, konkrétně na ploché střeše Nové scény Národního divadla a na plochostropé přístavbě elektrárny v Přelouči. Sice jde jen o první vlaštovky…, ale všichni víme, jak to s vlaštovkami je. Doufejme, že když se pracovníci NPÚ porozhlédnou po světě a po možnostech trhu, bude fotovoltaika, a s ní i elektřina vlastní výroby, skutečně dostupnější pro všechny (kteří o to stojí).

Příjemné čtení!

Eliška Hřebenářová