Recepty prima nápadů 12/15-01/16

Objednat toto číslo               PŘEDPLATNÉ               Archiv vydání               E-verze časopisů

Milé čtenářky, milí čtenáři,

asi by se slušelo, abych (stejně jako mnoho jiných redaktorů a redaktorek) teď na začátku adventu napsala, jak moc mám Vánoce a vše, co k nim patří, ráda. Pravda je, že je mám opět ráda.
Asi každý z nás má za sebou období, kdy právě tyhle „nejkrásnější svátky roku“ nemusel. Já jsem si taková období prožila dvě, vlastně tři. Poprvé, když jsem jako redaktorka ženského titulu musela každoročně už od léta připravovat tři vánoční sešity. Půl republiky trávilo léto u moře nebo u rybníků a já jsem vyráběla vánoční ozdoby, dekorace a dárky a pekla cukroví. Zvláště poslední roky byly krušné, a tak mi na přípravu rodinných Vánoc už zpravidla nezbylo dost energie. To druhé nastalo po rozvodu. V rámci „střídavých“ Vánoc trávily dcery jeden Štědrý večer s tátou a ten další zase se mnou. V roce, kdy byly mimo, jsem se vždycky Vánocemi doslova protrápila. Když pak dospěly a „vyletěly hnízda“, přestala jsem Vánoce prožívat a zařadila se mezi ty, kdo nepečou a dárky kupují 20. prosince.
Všechno se ale změnilo s narozením vnuka. Je mu sice jen kousek nad dva roky, ale je nesmírně zručný a zvídavý. A tak už se teď těším na to, až spolu budeme péct a zdobit perníčky nebo chystat ozdoby a dekorace. Naplno jsem si to uvědomila, když jsem společně s kolegyněmi a kolegou ze sesterského časopisu HOME fotila vánoční „story“, a také při zpracování rozhovoru s moderátorem Josefem Maršálem. Ten se vyznal, jak moc si – díky čtyřletému synkovi – opět po letech užívá krásy Vánoc.
A znovu jsem si připomněla, že pohodové Vánoce opravdu nejsou o množství a hodnotě dárků. Jsou o setkávání. O milých a blízkých lidech. O pěkných (a nezapomenutelných) chvílích, které s nimi strávíme. Mám také jednu takovou. Před pár lety jsem se po mnohaměsíčním pobytu v zahraničí vracela právě na Štědrý večer nastálo domů. Na letištích i v letadle vládla sváteční atmosféra. Do Ruzyně pro mě přijela starší dcera, zatímco ta mladší zdobila doma stromek a vařila štědrovečerní večeři. Špagety – ty tenkrát uměla dokonale. Věřte, že na ten večer nikdy nezapomenu. Byl úžasný!
Přeji vám krásné a pohodové Vánoce, plné úžasných zážitků. A stejně hezký i celý příští rok!

Hana Saitzová