Realizace staveb 05/2023

Objednat toto číslo | PŘEDPLATNÉ | Archiv vydání | E-verze časopisů

Vánoční tradice začala před osmi sty lety

Jelikož se jedná již tradičně o poslední letošní číslo a nevypadá to, že bychom kdy měli v plánu vydávat čísla blíže konci roku, není lepší příležitosti, než si právě v tomto editorialu přiblížit významné výročí v letošním roce, které se týká Vánoc – a svým způsobem i stavění.
Psal se rok 1223, tedy Vánoce před osmi sty lety, kdy František z Asissi vytvořil to, co se dá považovat za první betlém vůbec. Jeho tehdejší snaha přiblížit lidem prosté prostředí, ve kterém se Ježíš narodil, se brzy začala šířit a největší rozmach zažila v 16. století díky jezuitům, kteří betlémy používali jako prostředek, jak podporovat katolickou církev. Tehdejší betlémy, se kterými cestovali po kontinentu – a později i po Asii a Americe –, byly dřevěné.
Tehdejší betlém byl ovšem o poznání chudší než ty, které známe nyní. Původně sestával pouze z postav nejnutnějších pro příběh narození Ježíše v Betlémě (mezi které se řadí i vůl či oslík!). Ostatní figurky, jako jsou pastevci, Tři králové a mnoho dalších, se přidaly až později.
Kdy přišly do Čech?
Betlém – spolu s jezuity – přišel do Čech v 16. století, přesněji kolem roku 1562. První betlém byl údajně postaven v Praze. Brzy se však začaly stavět i na dalších, zejména veřejných, místech. Později došlo i k jejich rozšíření do domácího prostředí. K tomu přispěl, trochu paradoxně, zákaz stavění betlémů za Marie Terezie a Josefa II. Tehdejší názor vladařů byl, že se jedná o nedůstojný, až dětinský, církevní zvyk. Josef II. zákaz navíc rozšířil a nešlo již jen o kostely, ale i soukromé domy. Jak už to ale bývá, čím tvrdší zákaz, tím častěji se vyráběly tajně a ze stále pestřejší škály materiálů. Na dřevěné betlémy tak navázaly betlémy voskové nebo papírové a scenérie narození Krista se blížily více českému prostředí než původně exotickému Blízkému východu.
Stinnou stránkou zákazu ovšem je, že v té době byla nenávratně zničena celá řada velkých, krásných betlémů, které do té doby bývaly ozdobou každých Vánoc.
Abychom se ovšem vrátili k papírovým jesličkám – ty byly tehdy tištěny „ve velkém“ díky rozvíjejícímu se knihtisku. Nejstarší zachované archy jesliček v Česku se tak datují na přelom 18. a 19. století a jsou uložené ve sbírce Královské kanonie premonstrátů na Strahově.
Po smrti Josefa II. zákaz pozvolna zmizel z povědomí lidí a po roce 1825 se jesličky navrátily na veřejná místa a do kostelů. V domácnostech, jak je nám určitě jasné, však zůstaly také a staly se tak součástí vánočních tradic.

Příjemné čtení!

Eliška Hřebenářová