Realizace staveb 05/2019

Objednat toto číslo | PŘEDPLATNÉ | Archiv vydání | E-verze časopisů

Říjen ve stínu pevností

Původně jsem plánovala věnovat říjnové historické okénko Bílému domu, jehož základní kámen byl položen 13. 10., nakonec jsem ale objevila mnohem zajímavější, rovněž říjnové, téma – pevnosti 18. století za vlády Josefa II., syna Marie Terezie.
Říjnové datum, a dokonce i stejné výročí (oba základní kameny byly položeny v roce 1780), sdílí v Čechách rovnou dvě. Jednou z nich, která od roku 1793 nese jméno svého zakladatele, je Josefov. Ta druhá, nyní bohužel nechvalně proslulá, Terezín.
Josefov, původním názvem Ples po vesnici, která musela stavbě pevnosti ustoupit, byl zbudován kvůli změně severní hranice Habsburské monarchie. V lokalitě stojící pevnost Hradec Králové se tehdy nacházela příliš hluboko ve vnitrozemí, aby byla schopná zabránit operacím Prusů. Navíc návrší nad soutokem Labe a Metuje bylo strategicky významné a do té doby takticky nevyužité. Pevnost byla brzy po svém vzniku povýšena na královské svobodné město, pro svůj původní účel – tedy válečný – však byla použita až téměř 100 let po svém založení. I přes veškerou přípravu ovšem pruská vojska pevnost obešla a dobýváním se nezdržovala.
Terezín sdílel s Josefovem podobný osud. I tato pevnost byla krátce po založení jmenována svobodným královským městem. A ironicky, i přes tehdy nejmodernější pevnostní systém rovněž nikdy nebylo třeba pevnost využít k válečným účelům. Zato se, stejně jako Josefov, osvědčila jako vynikající vězení. Zde stojí za zmínku, že rozsáhlé úpravy terénu – například přesunutí říčního koryta – rozhodně nejsou novodobou záležitostí. Kvůli Terezínu tehdy byl posunut tok řeky Ohře do umělého koryta několik set metrů západně od koryta přírodního.
Obě pevnosti jsou krásným dokladem pevnostního stavitelství 18. století. Přese všechny stavební změny a zásahy v průběhu staletí se dodnes pevnosti dochovaly ve velmi dobrém stavu, a to včetně bastionů, které byly častým taktickým doplňkem opevnění od 16. století jako reakce na začátek užívání palných zbraní, které zcela změnily dobová pravidla obléhání.
Za otázku k zamyšlení či spíše hádanku závěrem si dovolím využít fakt o stavbě pevností: během stavby Josefova bylo použito přes 350 milionů cihel a stavba Terezína si vyžádala odhadem 200 milionů cihel – kolik cihel (ať už běžného formátu nebo velkoformátových) bychom potřebovali nyní, téměř 240 let od jejich založení? Nakolik jsme se v tomto ohledu za dvě století posunuli?
Příjemné čtení.

Eliška Hřebenářová