Realizace staveb 04/2015

Objednat toto číslo               PŘEDPLATNÉ               Archiv vydání               E-verze časopisů

Přežijeme rok 2016?

Podle analýzy zpracované společností CEEC Research na počátku října vypsali v srpnu státní zadavatelé nejméně veřejných výběrových řízení na stavební práce od července 2012. Stavební firmy našly ve Věstníku veřejných zakázek soutěže za pouhé 3,7 miliardy korun. Ze zakázek vypsaných v prvních osmi měsících letošního roku jich byla ukončena už téměř polovina (44 %). Oproti minulému roku se výrazně změnil rozdíl mezi vypsanou a zadanou cenou. Konečná cena je nyní o pouhých 8 % nižší. Ještě v roce 2014 činil rozdíl celkem 15 %. Společnost CEEC Research se k těmto výsledkům dopracovala na základě analýzy dat uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek na konci srpna 2015. Čekají nás tedy další hubené roky?
Ve skutečnosti není potřeba bít bezhlavě na poplach. Jako známé rčení o optimistech a pesimistech a jejich pohledu na nedopitou sklenici piva má i tento údaj dvě východiska. Prvním je varování, že nelze spoléhat pouze na veřejné zakázky. Ty stejně v dobách nejhlubší recese stavebnictví (za pravicové vlády) nijak zásadně netáhly, pouze dobíhaly ty už dříve rozběhnuté. To, že se pět let poté projevuje pozastavení přípravy dalších zakázek, je fakt, který nelze zpochybnit. Že to bylo krátkozraké rozhodnutí, o tom dnes není sporu – příprava zakázek totiž (navzdory nemalým nákladům) tvoří pořád jen menší část celkových nákladů na stavbu. Hubená léta je naopak vhodné využít na pečlivější přípravu zakázek, abychom nemuseli vypisovat nepřipravená řízení ve snaze vydojit z evropské krávy co nejvíce plnotučného mléka (holt, čekají nás „light“ roky) za pět minut dvanáct.
Druhý pohled zase říká, že se postupně dostáváme s cenou někam k normálu a snad ubude záměrného podlézání cen, kartelových dohod a různých „malých domů“ (jsem optimista). Každopádně cesta k slušné stabilitě vede přes normalizaci a vyvážený poměr zakázek mezi státním a soukromým sektorem (a naopak, nejsem zastáncem smyšlenky nekonečného růstu). Developeři i domácnosti se, zdá se, probouzejí, a i když se v celkovém objemu jejich zakázky jen těžko vyrovnají státní peněžence vyfutrované euroměnou, pořád jsou hlavně ony příslibem normálních vztahů a zdravého stavebnictví.
Tak, a to si přeji pro rok 2016. Na shledanou v „normálních“ časech.

Matej Šišolák