Realizace staveb 04/2022

Objednat toto číslo | PŘEDPLATNÉ | Archiv vydání | E-verze časopisů

Dvacet let od tisíciletých povodní

Začátkem letošního srpna uplynulo přesně dvacet let od jedněch z nejničivějších zaznamenaných povodní v historii České republiky. Mně osobně to přijde jako téměř neuvěřitelné číslo, protože si pořád ještě živě pamatuji, jak jsem s rodiči (a řadou dalších lidí) stála na jednom z plzeňských mostů a čekali jsme, až se voda začne dramaticky zvedat – jak celou dobu vyhrožovali v rádiu –, protože jsme prorokovanou tisíciletou událost prostě nemohli propást. Neříkám, že se mi to vybavuje, jako by to bylo včera, ale že tam s námi ještě nebyl můj bratr, to mi přijde skoro šílené. Nicméně ve zkratce řečeno, slibovaného přílivového tsunami jsme se nedočkali a za dobu našeho pozorování hladina ani nijak výrazně nestoupla. Je ale pravda, že tehdy v naší čtvrti nevydržely kanalizace, a přestože jsme neměli ve sklepě hladinu nijak vysoko, rozhodně to nebylo nic příjemného. Skutečně si ale povodeň zasloužila přízvisko „tisíciletá“ (už jen protože těch přízvisek tehdy zaznělo více)? Jak to bylo s jinými povodněmi v historii České republiky?
První zdokumentovanou povodeň lze dohledat v Kosmově kronice, jde o povodeň na Vltavě a hladina údajně sahala „přes deset loktů nad most“. Přestože překlad je nejspíše správný, tvrzení má hned několik problémů – kronika neuvádí, jak byla tato hladina odhadnuta a ani na kterém mostě byla měřena. Stávající domněnky tak odhadují asi 8 až 9 metrů nad normální hladinu Vltavy a povodeň datují do doby raného podzimu, vzhledem k absenci následného hladomoru nejspíše do doby po sklizních, jelikož Kosmas byl znám ne právě přesným datováním událostí.
O přibližně sto padesát let později poničily ledové kry Juditin most při velké vodě zřejmě po jarním tání, další nápor ledu, ani ne o sto let později, most již nepřežil a rozhodlo se o stavbě Karlova mostu. Ten o dalších zhruba sto let později po několika dnech intenzivních červencových dešťů přišel o pět pilířů. O dalších zhruba sto let později se voda dvakrát dostala na staroměstské náměstí (zde již máme odhad průtoku 4000 m3/s). V 18. století následují čtyři výraznější povodně v poměrně krátkém sledu za sebou – ta nejvýznamnější byla opět na Vltavě v Praze (4500 m3/s). Jedna z historicky největších povodní pak spadá do 19. století, konkrétně do roku 1845, kdy Vltava dosahovala průtoku 4500 m3/s a hladina byla zhruba 5,5 metru nad normálem. Nedlouho poté, v roce 1872 se rozvodnila Berounka a Vltava (3300 m3/s) a následně v roce 1890 opět Vltava (4000 m3/s), kdy byl kvůli plavení dříví opět poničen Karlův most. Ve dvacátém století následuje deset významnějších povodní a ve dvacátém prvním, po tisícileté vodě, je zdokumentovaných dalších pět – což neznamená častější povodně, pouze lepší dokumentaci.
Žádná ze zmíněných povodní ale nedosahuje úctyhodného průtoku 5300 m3/s jako povodeň z roku 2002. Snad jen ta popsaná Kosmem před téměř tisíci lety.
Jak voda přispěla k rozvoji veřejného prostoru a parteru v Praze, se můžete dočíst například na našem webu ASB-portál.
Příjemné čtení a nohy v suchu!

Eliška Hřebenářová