Realizace staveb 03/2024

Objednat toto číslo | PŘEDPLATNÉ | Archiv vydání | E-verze časopisů

Významných 240 let města Prahy

Kulaté výročí, jen deset let před významnou dvěstěpadesátkou, slaví letos Praha. Letopočet 1784, ke kterému se vztahuje, je přitom významný hned dvěma událostmi, tedy dalo by se říct. Tou první, trochu spornou, je původ samotného jména Prahy, o kterém se dodnes vedou spory. Zatímco přesně víme, že poprvé se v písemných záznamech jméno „Frága“ objevilo v 60. letech 10. století, nemáme potvrzené teorie, odkud jméno vlastně přišlo. Některé teorie se opírají o geografickou polohu města, jiné o archeologickou či jazykovou, další možnosti ukazují i na předslovanské možnosti, tedy že by Praha byla pojmenována dávno před slovanským osídlením, obdobně jako Vltava. Vlastní vysvětlení má i Kosmas, když zmiňuje proroctví kněžny Libuše. Z roku 1784 ovšem pochází jedna z lokálně založených teorií – poté, co velká povodeň protrhla pražské jezy, byly na Vltavě i Brusnici zřetelně vidět říční prahy, které kdysi před postavením jezů byly využívány jako brody. Praha by tak vznikla na místě brodivých prahů, kde mohli lidé přecházet z jedné strany řek na druhou. Přestože je to teorie velmi přesvědčivá, není bohužel doložitelná jazykově.
Významnějším výročím pak je sjednocení pražských měst do jednoho správního celku „Královské hlavní město Praha“. Zatímco osídlení v místě Prahy sahá hluboko do historie a jsou doložena osídlení i před naším letopočtem (200 let př. n. l. keltské/bójské sídliště na místě Závisti, v místě Prahy – nespecifikovaně – germánský Casurgis dle Ptolemaiovy mapy, Slované přicházejí až zhruba v 6. století n. l., samotná Praha se datuje ke kněžně Libuši a 8. století n. l.). Již v 10. století, kdy se objevuje první zmínka o jméně Prahy, se o městě píše jako o městě z kamene, což naznačuje, že se jednalo o spíše bohaté město. Jinak by si samozřejmě nemohlo kamenné budovy dovolit. Tehdejší Praha bylo Staré Město. Přemysl Otakar II. následně roku 1257 založil Malou Stranu, tzv. Menší Město pražské, a Karel IV. musel o zhruba sto let později kvůli přílivu obyvatel a řemeslníků založit další část – Nové Město pražské – roku 1348. Ke sjednocení Starého a Nového Města, resp. k pokusu, došlo už v roce 1518, toto spojení ovšem nevydrželo ani 10 let. Natrvalo se tak všechny tehdejší části Prahy (Staré a Nové Město, Malá Strana a Hradčany) povedlo v jeden celek, Královské hlavní město Praha, sjednotit až právě v roce 1784. Tento celek nejenže vydržel, ale postupně se k němu přidávala další osídlení, např. Josefov, Vyšehrad, Holešovice… až do podoby, jak Prahu známe dnes.

Příjemné čtení!

Eliška Hřebenářová