Realizace staveb 03/2022

Objednat toto číslo | PŘEDPLATNÉ | Archiv vydání | E-verze časopisů

Budoucnost patří sklu a recyklátům

Součástí tematických článků tohoto čísla je i predikce materiálů třetího tisíciletí, tedy tisíciletí, které vlastně teprve začalo. A přestože se tedy ještě může hodně změnit, lze sledovat jistou tendenci odklonu od tradičního dřeva a kamene, které vynikalo v uplynulých tisíciletích. To ovšem neznamená kompletní odklon od přírody, ale spíše jen posun k jiným, udržitelnějším materiálům – a to je samozřejmě podstatné. Nedávno jsem četla glosu s velmi zajímavou ústřední myšlenkou: není to zlato, platina, nebo dokonce (skvělá zpráva zejména pro pány) diamanty, výjimečným a vysoce cenným materiálem ve vesmíru je právě dřevo. Ze všech vesmírných těles, která se nám zatím podařilo objevit, jsme jediným místem, kde rostou stromy. A ač se chce říct, že stromy rostou a lze tedy dřevo produkovat stále dokola, pak bychom měli vzít i v úvahu, že diamantů je plný vesmír. Slyšela jsem i o údajně celém tělese tvořeném jedním kusem diamantu. Jediným problémem tak zůstává, že se k němu nemáme – zatím – jak dostat. Je tedy zajímavým poznatkem, že právě dřevo ve formě, jak jej používáme nyní, není mezi materiály budoucnosti uvažováno, přestože je celá řada produktů přírodního původu. A já proto říkám, podívejme se ještě dál. Najdeme dřevo ve čtvrtém tisíciletí?
Myslím, že se nejspíše všichni shodneme, že v roce 3000+ už nebude Země naším jediným domovem. Např. Elon Musk se už nyní snaží, abychom obydlili další planetu ještě za jeho života, tedy ve výhledu cca 50 let. A přestože je ve hře stále možnost, že bude Musk nakonec nucen zainvestovat do kryoniky – což je mimochodem služba, kterou lze v zahraničí využít už nyní, přestože je stále nejisté, jak dlouho jsou současné společnosti schopné udržet kryokomory v chodu –, aby svůj přelomový sen viděl naživo, tisíc let je nepochybně dostatečná doba, aby se technologie podařilo dotáhnout k dokonalosti a přežití lidí na nyní nehostinných planetách bylo možné.
A pokud si tedy představíme, že za tisíc let bude lidstvo nejspíš žít v koloniích na jiných planetách, tedy na planetách, které zřejmě nejsou zcela vhodné k životu, lze předpokládat, že prim bude hrát sklářský průmysl. Je samozřejmě možné, že technologie natolik pokročí, že budeme schopni simulovat atmosféru pro celou planetu, ale vzhledem k energiím, které by takové řešení vyžadovalo, je bezpečnější předpokládat, že atmosféra bude nastavena pouze v určitých lokalitách, které budou kryty před vnějšími nehostinnými podmínkami skleněnými kopulemi. Dřevo, jak již bylo zmíněno, je materiál, se kterým v takových podmínkách můžeme stěží počítat. Pokud se nám podaří pěstovat v lokálních podmínkách pod kopulemi zeleň (a není důvod, proč by to nemělo jít, když už se podařilo vyklíčit semena v substrátu nabraném na Měsíci), bude nejspíš sloužit na podporu kyslíku – a ne na stavbu. Určitě je ale opět ve hře kámen a kovy, počítat nejspíš můžeme i s pálenými materiály, a co je důležité a lze vysledovat i v predikci materiálů pro třetí tisíciletí, hlavní slovo budou mít nepochybně materiály z recyklátů. Odpad je už nyní jedním z velkých světových témat, a pokud obydlíme další planetu, bude nutné ho řešit o to intenzivněji, protože naše místo k životu na dané planetě bude nejspíše prostorově omezeno. Ale samozřejmě také můžeme doufat, že se za tisíc let naučíme žít bezodpadově pouze s kompostovatelnými zbytky. A pak s recykláty počítat nemůžeme.
Co si o budoucnosti stavebnictví myslíte vy?

Eliška Hřebenářová