Objednat toto číslo | PŘEDPLATNÉ | Archiv vydání | E-verze časopisůČtyři století od krvavé habsburské pomsty
Letos, 21. června, je to přesně 400 let od patrně nejznámější popravy v Českých zemích – a dost možná v celé Evropě. Tedy alespoň v tehdejší době. Událost nyní známá jako „poprava 27 českých pánů“ přitom původně měla být daleko rozsáhlejší.
Po prohře na Bílé hoře bylo obviněno 90 vůdců povstání, z nichž zhruba třetina stihla utéct za hranice nebo zemřela. Kromě poprav na Staroměstském náměstí mělo proběhnout ještě další hrůzné divadlo na Moravě, kde bylo odsouzeno dalších 20 pánů. Po popravě v Praze se však od dalších exekucí upustilo kvůli silnému negativnímu ohlasu na Staroměstskou „podívanou“ doma i v zahraničí.
Poprava má dodnes dvě poměrně významné zajímavosti:
– Popravených na Staroměstském náměstí mělo být původně 28, jistý Martin Fruwein z Podolí ale za ne zcela vyjasněných okolností před popravou zemřel po pádu ze střechy. Dodnes není jasné, zda šlo o vraždu, sebevraždu, nebo nevydařený útěk.
– Dřevo použité na stavbu popraviště bylo narychlo zabaveno ze stavby probíhající rekonstrukce Týnského chrámu, stavitelé však toto dřevo logicky nechtěli zpátky, protože ho vnímali jako znesvěcené a nechtěli s ním opravit kostel. Dřevo proto dlouho leželo na Staroměstském náměstí a městem se šířily duchařské historky, co se v okolí hromady děje. Kat Mydlář následně dostal rozkaz dřevo odvézt a zlikvidovat. Ke spálení ale nakonec údajně nedošlo – o materiál se přihlásili mniši řádu Milosrdných bratří a nechali z něj vytesat schodiště na půdu, které dodnes slouží v nynější nemocnici Na Františku, dřívějším Klášteře milosrdných bratří.
A na závěr vlastně můžeme přidat ještě jednu drobnou zajímavost – nikdo z popravených nebyl architekt nebo stavař.
Příjemné čtení!
Eliška Hřebenářová
Radíme živnostníkům
■ OSVČ a důchod
Seriál: Hrubá stavba v detailu
■ Strop z dílců
■ Osazení hranové lišty
■ Zeď z plotových tvarovek
Akademie
■ Bezpečné podepírání bednění
