Teroristé v Praze – dříve než to bylo aktuální
V minulém čísle jsme zmínili jedno významné francouzské datum, jednu ještě významnější francouzskou stavbu a požár, který šokoval svět. A u spojitosti s Francií, a dokonce i požárem, zůstaneme. Tentokrát se ovšem přeneseme do Prahy, přesně 330 let do minulosti.
Píše se rok 1689 a francouzský Ludvík XIV. se pokouší rozšířit hranice své říše za použití poněkud netradičních, radikálních metod – francouzské jednotky pálí prakticky vše, co jim stojí v cestě, a to nehledě na životy nevinných lidí.
Červen roku 1689 je teplý, suchý a větrný. Když tedy 21. června v jedné z hospod na Starém Městě vyšlehnou plameny, oheň se šíří velmi rychle. Během chvíle vypukne možná největší požár Prahy naší historie, který navždy změní vzhled našeho hlavního města.
Vzhledem k rozsahu požáru a absenci vody ve vědrech, které dle tehdejšího požárního řádu měly být plné, je brzy jasné, že tragédie není náhoda pouze s jedním ohniskem, ale promyšlená žhářská akce.
Peklo trvá hodiny, dle některých zdrojů dokonce déle než den. Výčet škod je devastující – shořelo kolem osmi stovek domů, další stovky jsou natolik poškozeny, že je nutné je strhnout. Popelem lehlo i šest kostelů a klášterů, deset synagog i novoměstské obecní mlýny s pilou a vodárnou. Nevratně zničený je i Králův dvůr, bývalé sídlo českých králů. Podstatné škody hlásí i kostel svatého Jakuba na Starém městě, jeden z největších pražských kostelů. Ztráty na životech se již zřejmě nepodaří přesně vyčíslit, zcela určitě se však šplhají k několika stovkám.
Podezření se okamžitě obrací vůči všem Francouzům v Praze, kteří jsou často i mučeni, aby se k činu doznali. O to větší je překvapení, když vyšetřování odhalí pravé viníky – Čechy. Vojáky zajaté Francouzi, kteří se údajně ze vzteku kvůli nízkému žoldu nechají uplatit k takto hrůzné, prakticky až teroristické akci. Jaký byl jejich pravý motiv a co je k tomu vedlo, to se už zřejmě nikdy nedozvíme. Zcela určitě ovšem jejich čin nezvratně poznamenal gotickou Prahu, jejíž opravy a renovace proběhly v barokním duchu. Právě tehdy vznikla historická Praha tak, jak ji známe nyní.
Příjemné čtení.
Eliška Hřebenářová
Téma: Stavební chemie
■ Snížení reakce dřeva na oheň chemickou cestou
■ Snadná a rychlá pokládka dlažby na terasy a balkony
■ Přesné lepení dřevěných materiálů s pevností do 45 minut
■ Lepení tepelněizolačních desek polyuretanovým lepidlem
■ Správné betonování základů
Seriál: Hrubá stavba v detailu
■ Keramický montovaný stropní systém
■ Pórobetonový montovaný stropní systém bez nadbetonávky
Akademie
■ Bezpečná práce se škvárou