Realizace staveb 02/2024

Objednat toto číslo | PŘEDPLATNÉ | Archiv vydání | E-verze časopisů

Veletrhy, jak je známe i neznáme

To, co nám v posledních letech přijde prakticky jako normální součást stavebnictví a marketingu, nebylo ještě před necelými 300 lety vůbec obvyklé. Zatímco v současné době máme výstavní veletrhy na různé téma prakticky každý měsíc, v minulosti to fungovalo úplně jinak. Původně se směna zboží odehrávala na trzích, kde bylo, jak bychom čekali, vystaveno všechno dostupné zboží a jakýkoli kousek bylo možné na místě zakoupit a odnést si ho domů. Tedy prakticky to, co nyní vidíme například na farmářských trzích. To se ale v květnu před 270 lety změnilo a trhy v podobě, jakou jsme si popsali, jsou označované jako trhy první generace.
Přestože v tehdejší době to ještě možná všem zúčastněným nebylo jasné, manufakturní výroba, hromadná produkce a obchod realizovaný na velké vzdálenosti (na tehdejší poměry) začínal vyžadovat zcela jiný formát prodeje a marketingu, než jaký tehdejší trhy nabízely. Zprvu to obchodníci řešili pochůzkami přímo na místa odbytu, to se ale brzy ukázalo jako nedostačující, jelikož zákazníci stále cítili potřebu porovnat různý sortiment výrobců, což jim návštěva jednoho obchodníka nedovolovala. A právě do této situace vstoupili, přivlastněme si tu zásluhu, Češi a situaci navždy změnili…
Přesně před 270 lety v roce 1754 hrabě Chotek na zámku Veltrusy pořádal první výstavu produktů vyráběných v českých zemích a nevědomky tak, snad i jako první na celém světě, začal tradici výstavních veletrhů, kde se neprodává vše, co je k vidění, ale kde se pouze předvádí to, co lze vyrobit a zakoupit. Tzv. Velký trh tovarů Království českého nabízel produkty ke koupi zejména prostřednictvím vzorkovníků a katalogů – a tato praxe přetrvala prakticky dodnes. Veltruský veletrh, jak uvádí sám zámek Veltrusy ve svém historickém okénku, tak nepředstavoval pouze společenskou záležitost, stal se zcela něčím novým, závažnějším. Byl odbornou, hospodářskou záležitostí, i když ještě nesl stopy předchozích tradic a celé tehdejší atmosféry. Přinesl však zcela nové, výstavnické a veletržní prvky a jasně směřoval k budoucnosti, k novým formám obchodu a propagace, bez nichž se pak zejména následující 19. století už naprosto nemohlo obejít.
Přesto bychom dnešní typ veletrhu za druhou generaci neoznačili. V současné době se totiž nacházíme již ve třetí generaci. Veletrhy (přestože jde stále o ty stejné akce, které předvádějí zboží prostřednictvím katalogů a letáků) jsou nyní doprovázeny bohatým programem, který se stal prakticky nepostradatelnou součástí každé takové akce. Tento program, ať už přednášky, konference, semináře, či pouhá posezení, se stal jejich klíčovou součástí, jejímž prostřednictvím lze se zákazníky komunikovat novou i starou teorii, praxi, inovace a nové poznatky, ale také zkušenosti s jednotlivými produkty, které jsou v rámci veletrhu nabízeny. To je docela velká změna proti farmářskému trhu, že? Jen si to zkusme představit, celý sortiment každé z vystavujících firem, vyložený na stánku letňanského výstaviště, střešní taška vedle tašky, okap vedle okapu, izolace vedle izolace. Až se člověku chce říci: „Ještě že to ten Chotek vymyslel!“

Příjemné čtení!

Eliška Hřebenářová