Jeden můj známý se oženil. Původně s přítelkyní bydleli v malém bytečku, který nevyhovoval – kvalitou, lokalitou, stářím… Podle zásady „Postav dům, zasaď strom…“ začali stavět barák, který měl všechny problémy vyřešit. Dostali výkresy, najali firmu, získali rozpočet, který dle slibu prozíravé manželce neměli nikdy překročit… Pořídili si dozor, jemuž důvěřovali. Ukousli si ale moc velký krajíc – přišla povodeň a problémy v práci, tedy i na straně příjmů domácnosti. Stavba však rozevírala svůj chřtán pořád víc a víc. Začali se hádat. Rozvedli se dřív, než dostavěli.
Známý pak dál bydlel v malém bytečku a snil o dokonalém domově. Potkal další krásnou a chytrou paní, oženil se znovu. Chvíli sice přemýšlel, zda má smysl dům, jehož projekt mírně zestárl a zdražil, dostavět. I kvůli čerstvé vzpomínce na rozvod nevěděl, zda vůbec může pokračovat. Soudce jeho plány posvětil, takže si vzal další půjčku, zmodernizoval projekt a – už s novou paní po boku – stavěl dál. Dům ještě lepší, hezčí než předtím. Se stejnou firmou, se stejným dozorem.
Přišla krize. Chytré paní se v těsném bytečku a snu na klíč nelíbilo. Při první příležitosti pláchla s jiným. Firmy se zachovaly mnohem lépe. Ty jej neopustily, ale pokorně čekaly. Známý to přesto neunesl, vzal roha a vysněného domu se vzdal. Co dál? Projektu se ujala další známá. Její táta tvrdil, že má moc dát vše do pořádku. Nechtěla koukat na staveniště, zaplatila další splátku a slíbila, že dům dostaví co by dup.
Uběhlo dalších několik měsíců. Už už to vypadalo, že bude všechno v cajku. Firma, která dům stavěla se ale za ta léta, co by už jiný, srovnatelný dům dávno stál, nějak nedomluvila s firmou, jež měla dělat interiér. I když se jejich zástupci na stavbě vídali skoro denně. Takže nastěhovali nábytek dřív, než dodělali střechu. Přišel déšť a nábytek vzal zasvé.
Známá chce mít hotový dům, už pozvala i přátele na kolaudaci! V domě se ale nedá bydlet. Firmy se přou, kdo je vinen. Nevědí, kolik bude oprava stát, vědí jen, kam natáhnout ruku… Dozor mlčí. Proč asi? Známá dále bydlí v malém bytečku po známém. Tuhle nám to říkala v hospodě – vysmáli jsme se jí. Dupni si! Dům jsi nepřevzala, tak tě jejich pletichy nemusí zajímat!
U piva se toho řekne…
Příjemné čtení.
Matej Šišolák
P. S. Ten známý se jmenoval… Magistrát.
Realizace
■ Tři různé materiály futuristické fasády
■ Muzeum vyhlazení polské vesnice Michniów
Beton
■ Anhydritový litý potěr in situ
■ Opravné malty na beton
Svislé konstrukce
■ Příčka z vápenopískového zdiva
■ Zdění z betonového systému z tvárnic Livetherm
Fasády
■ Izolace pro zavěšené fasády
Výplně otvorů
■ Montáž zárubně pro posuvné dveře pod garnýž s dorazem
■ Způsob utěsnění připojovací spáry komprimační páskou
■ Postup montáže stavebního pouzdra
Omítky a nátěry
■ Postup při malování interiéru barvami PCI
■ Strojní sádrové omítky
Akademie
■ Bezpečné strojní omítání