Objednat toto číslo | PŘEDPLATNÉ | Archiv vydání | E-verze časopisů700 let zlaté české mince
V posledních letech se běžný člověk potýkal s celou řadou finančních výzev, které začaly zejména tzv. „po kovidu“ nástupem vysoké inflace, pokračovaly nejistotou kvůli válce na Ukrajině a ani nyní, jak je patrné ze zahraniční politiky USA a rozkolísaného trhu s investicemi, se situace zřejmě nehodlá uklidnit. Podívejme se proto zpět do doby, kdy měna jako taková měla váhu a nebyla jen číslem na kusu papíru nebo na monitoru. Podívejme se konkrétně do 14. století, kdy byly raženy první české zlaté mince. A to přesně před sedmi sty lety.
Po českých zlatých mincích ve 14. století nezatoužil nikdo jiný než věčně zadlužený Jan Lucemburský, který v ražbě viděl zisk, kterým by mohl nahradit své ustavičné ztráty. Mince, která pod jeho dohledem vznikla, dostala název florén – podle mincí, které se razily ve Florencii od roku 1252 – a vzhledově byla podobná právě zmíněné italské měně. Původní mince nesly jméno Jana Lucemburského a dvouocasého lva vedle hlavy Jana Křtitele. Královské jméno je to jediné, co odlišuje český florén od původní italské mince. Později se od tohoto vzoru ustoupilo, Jana Křtitele nahradila podobizna panovníka a znak. Z florénu se tak stal dukát.
Ražba prvních zlatých mincí začala 3. ledna 1325 a brzy narazila na první překážky. Tou patrně největší byl nedostatek zlata, který bránil masovější ražbě mincí. Těch bylo následně poskrovnu, a přestože se dostaly do oběhu mezi „normální lid“, nejpoužívanější měnou zůstával stříbrný pražský groš (dle tehdejších přepočtů odpovídalo hodnotě florénu celkem šestnáct pražských grošů). Druhým velkým problémem byla paradoxně vysoká kvalita ražené zlaté mince (ryzost 990/1000) – mince se proto často ztrácely do zahraničí nebo byly taveny za účelem zpětného získání zlata. Kontrolovaný podíl zlata ve florénech a později i dukátech však z mincí činil velmi spolehlivou měnu jak v době panování Lucemburků, tak i celá staletí po nich.
Od původní podoby florénu se po letech upustilo a i název byl změněn na dukát v době vlády Karla IV., první Karlem ražené dukáty byly královské, po roce 1355 pak císařské. Oproti florénům už také nesly podobiznu vladaře, ne jen jeho jméno. Změnila se i cena mince, hodnota dukátu byla třicet pražských grošů (a sto devadesát krejcarů). Ražba dukátů oficiálně skončila v roce 1856, dukáty mladší, známé jako Československý dukát a Svatováclavský dukát ražené ve 20. století nejsou mince platební, ale obchodní, bez nominální hodnoty.
Příjemné čtení!
Eliška Hřebenářová
Seriál: Hrubá stavba v detailu
■ Instalace střešního okna do masivní střechy
■ Statické zajištění komína v průchodu střešní rovinou
■ Zhotovení komínového lemu
