Realizace staveb 01/2024

Objednat toto číslo | PŘEDPLATNÉ | Archiv vydání | E-verze časopisů

Jak jsme ztratili deset dní

V prosinci roku 1583 Rudolf II. schválil přijetí gregoriánského kalendáře, který měl nahradit tehdy používaný kalendář juliánský. Co bylo v té době poměrně odvážným a zásadním krokem, který nebyl obyvateli Čech přijat s velkým nadšením, se může dnešním lidem zdát jako pouhá banalita, již s klidem zastíní už několik let probírané ukončení změny času. Pro tehdejší obyvatele se ovšem jednalo o zásah neméně obtížný a matoucí, jakým je pro nás právě zmíněná přeskakující hodina. Málokdo již totiž ví, že kvůli dorovnání kalendářů bylo několik dní zkrátka… vypuštěno.
V Čechách změna kalendáře nastala v lednu, a proto mezi 6. a 17. lednem 1584 dny zcela chybí. Běžně užívaná otázka „Co je dnes za den?“ by nám tedy tehdy dala pořádně zabrat. Včera bylo 6., dnes je 17. Aby toho ovšem nebylo málo, tato změna se týkala pouze území Čech. Ve Slezsku změna proběhla z 12. ledna na 23. ledna. Po několik dní tak území Čech a Slezska fungovalo s jinými daty a každý by tak druhému ohledně data dal zcela jinou odpověď. Naštěstí ale změny proběhly v rámci jednoho měsíce, v únoru už tak všichni fungovali ve stejném čase.
Morava se ovšem juliánského kalendáře vzdát odmítala a vzpírala se změně až do druhého císařského rozhodnutí v červenci roku 1584. Moravský kalendář se proto změnil až 3. října (sobota) na 14. října (neděle), což mimo jiné znamenalo, že se na území České republiky slavily dvojí Velikonoce – v Čechách a ve Slezsku proběhly o 4 týdny dříve než na Moravě.
Problém, který se nyní může zdát úsměvný, ovšem působil velké problémy. Nejenže mohlo být obtížné domluvit si pevný termín, zejména pokud jedna strana fungovala v rámci gregoriánského a druhá juliánského kalendáře, větší komplikace ovšem nastaly při vypočítávání daní, mezd ad. Prostí lidé navíc reformu a změnu kalendáře nechápali a jejím důvodům nerozuměli, a to až do té míry, že se domnívali, že jim zmíněných deset dní někdo zkrátka ukradl.
Pořád se to ale nedá srovnat například s Nizozemskem, které na změnu kalendáře přistoupilo koncem roku 1582, a zcela tak přišlo o Vánoce. V porovnání s tím se naše pravidelné přeřizování hodin zdá jako nic, že?
Pokud tedy někdy budete pátrat po výročích staveb postavených za období Rudolfa II., skok v kalendáři není chybou a určitě o nic nepřicházíte – v dané dny se nic nestalo, protože jednoduše nikdy neexistovaly.

Příjemné čtení!

Eliška Hřebenářová