Objednat toto číslo | PŘEDPLATNÉ | Archiv vydání | E-verze časopisůInteriér vs. exteriér
Nejspíš se budu opakovat, nicméně nedávno jsem měl možnost opět diskutovat na téma mužská vs. ženská architektura. Vzpomínám na jednoho z mých prvních šéfů (a učitelů) v architektonickém časopise, který tvrdil, že „architektura nemá pohlaví“. Že když stojíte před barákem, nepoznáte, zda jej navrhoval muž či žena.
Já mu tehdy tvrdil, že rozdíly existují. Ale nikoli v počtu dekorativních prvků na fasádě, ale v přístupu. Že ženy, architektky, navrhují „zevnitř–ven“: nejprve zjistí, kdo a jak se chystá dům využívat, co potřebuje, jaké jsou jeho zvyky, pak vytvoří dispozici a z ní „vyleze“ nějaká fasáda – krásná, funkční, ale ve významu až druhotná. Nemluvě o konstrukci, která se prostě musí nechat spočítat. Chlapi, architekti, naopak navrhují „zvenku–dovnitř“: zasazují hmotu do prostředí (freudiáni mezi vámi mi doufám odpustí), přemýšlí zejména o tvaru a vnější podobě domu. Dělají otisk do krajiny. Samozřejmě, že přemýšlí i o funkci, dispozicích, nicméně konstrukce a tvář je pro ně větší výzvou, interiér z tohoto přístupu vyplyne.
Uznávám, je to myšlení poněkud stereotypní (a moje další dlouholetá kolegyně by se při čtení tohoto editorialu určitě nesouhlasem několikrát zatočila na dnes už šéfredaktorské židli). Léta zkušeností a poznávání architektury, architektů či architektek mne poučily, že ani jeden z popsaných přístupů není úplně jednoznačný. Naštěstí. Pro architekturu, pro její uživatele, pro nás.
Přesto se mi zdá, že náš interiérový speciál má spíše ženského ducha (a nejen kvůli tomu, že jej sestavila moje současná kolegyně Veronika skoro sama). To neznamená, že by si v něm pánové nepočetli, ale snažili jsme se v něm víc než kdy jindy řešit ty měkké zásahy do každodenního života a zcela vynechali bourání, přestavby a podobné věci, které dělají nepořádek. Tak snad si v něm najdete to svoje.
Příjemné čtení
Matej Šišolák
P.S.: I když sám pejskař, přesto musím přiznat, že interiér je ze všech teriérů mým nejoblíbenějším…
