HOME 05/2018

Objednat toto číslo | PŘEDPLATNÉ | Archiv vydání | E-verze časopisů

Květnová revoluce

Začíná nám období odhalování a zamilované zmatenosti. Po ulici běhají roztržití jedinci, kteří se touží zadat a stejně nepozorné páry, které zadané jsou, ale ještě se nevyrovnali s tím přívalem štěstí, které je denně zaplavuje. Pak jsou mezi námi tací, kteří to hemžení kolem s úsměvem pozorují a v duchu si gratulují, že už mají první i druhou polohu za sebou, mohou svůj vztah v klidu konzumovat a tu a tam o něj pečovat při procházce rozkvetlou alejí nebo při obligátním prvomájovém líbání pod rozkvetlou dřevinou.
Ulice se plní čím dál méně oblečenými lidmi, což není vždy výhoda. Vedle nádherných dlouhonohých dvacítek s pohledem, který je někdy zasněný, a někdy spíš schovává nedostatek hlubších myšlenek, pobíhají po chodnících odhalení strejdové, stále ještě s ponožkami v sandálech. Květen je prostě nádherný. Mláďata zvířátek už stojí pevně na svých chlupaťoučkých odrápkovaných nožkách a koukají se mnohem méně zmateně a vystrašeně, než tomu bylo v dubnu. Ptáčci získali zpět své sebevědomí, na větvích poskakují jako cvoci a zpívají. A všude to voní po květinách a čím dál méně často se vám podaří šlápnout do psího výkalu. Toto je zvláštní fenomén teplého počasí. Už mnohokrát jsem přemýšlela, proč pejskaři uklízí po svých mazlíčcích častěji, když je teplo než v zimě. Snad proto, že nevlastní rukavice?
Tenhle stav probouzení se všude kolem ve mně vyvolává stavy beztíže a snad proto se tak snadno nechávám unést a zcela nekontrolovaně čumím, jak je na světě krásně, když jedu tramvají. Nemám totiž ani balkón, ani terasu, ani zahradu, jsem materiální lazar. Vy, kdo jedno z výše popsaných máte, se vážně máte. Představuju si vás, jak vynášíte ratanová křesílka, rozmisťujete květináče, sázíte, pokud už nemáte zasazeno, a před jídlem si umýváte ruce dekorované hlínou. Nenáviděla jsem zahradničení. Moje maminka nedokázala nikdy najít způsob, jak mě přimět pracovat na záhoncích a okopávat budoucí večeři. Tyhle diskuze u nás byly vždy zdrojem sváru. Dnes bych si s láskou narazila slamák (to je taková mylná představa nás nezahrádkářů, že slamák při práci na zahradě nepřekáží) a vyrazila rýt v hlíně – navíc, když po městě vidíte vtipnou reklamu mé oblíbené firmy, na jejíž bilboardech stojí: “ Kříčí váš šéf? Vypoť to.“ V tomto místě je potřeba podotknout, že můj šéf NIKDY nekřičí. Je úplně v pohodě, ale stejně mě představa zahradnické lopoty a pak sklízení plodů mé práce hrozně láká. Přeji vám krásný květen, krásné čtení a ať najdete hodně romantické inspirace, vybarvíte si byt, nespálíte steak na grilu, vypěstujete sladké maliny a rybíz a tak dále a tak dále.

Martina Paulová