HOME 04/2018

Objednat toto číslo | PŘEDPLATNÉ | Archiv vydání | E-verze časopisů

Dámská záležitost

Koupila jsem si červené. Bylo v roztomile pokreslené lahvi s nápisem Dámská záležitost. Než jsem se dostala na dno, prohnala se mi hlavou spousta vzpomínek (a vy víte, že ve víně je pravda). Byly různě banální, veselé, sentimentální i smutné. Ale všechny se týkaly žen, které nějak ovlivnily můj život a vnímání světa. Stále jsem ovšem nevěděla, co pro autora dekoru lahve pojem dámská záležitost znamená, když na ni nakreslil klobouček, rtěnku a stojan na korále. Samozřejmě, jako malá holčička jsem byla taky fascinovaná růžovou rtěnkou, lakem na vlasy a tělovými silonkami – věcmi, které jsou mi značně nepříjemné a mám tendenci k nim přistupovat jen ve chvíli nejzoufalejší nutnosti, což je u silonek poměrně často. Ale obsahem těch dvou slov musí být přece něco jiného.
Pro mě určitě. Je to třeba krásný, něžně ženský nábytek Heleny Dařbujánové. Když si sednu před její toaletní stolek na rozkošnou stoličku a podívám se do zrcadla, vidím v něm všechny ty ženské vlastnosti, které toužím mít a už dlouho se jim ani trochu nepřibližuju. Je to taky způsob, jakým některé ženy fungují v politice. Ta úžasná odvaha, když se jedna z nich zvedne a odejde středem ve chvíli, když se něco neslučuje s její představou o slušném chování. Bez dramatu, osočování, křiku a urážek. Je to také nepodmíněná láska, kterou ženy dávají svým dětem ve dne v noci, i trpělivost, s jakou jim pořád dokola připravují jídlo, které ti malí hajzlíci téměř nikdy neocení a obzvlášť v útlém věku jsou schopni ho rozmést do všech stran. Někdy jsou to i setkání kamarádek, která jsou plná legračních grimas a živé gestikulace, šeptání a významných pohledů. Samozřejmě při nich dojde i na rtěnky, parfémy, muže a vztahy, ale hlavně jsou o sounáležitosti.
Z dětství, které jsem prožila jako na kluka ostříhaná hubená holčička, mám pár zásadních vzpomínek spojených s ženskou energií. Patří k nim teplá měkká náruč mých babiček, nedělní vycházky s krásně upravenou maminkou, ostříhané vlasy panenek (když nemám já, nebudou mít ani ony) a film Tři oříšky pro Popelku při předvánočním promítání v Domě dětí. Teď jako baculatá dlouhovlasá dospělá si vzpomínky dekóduji po svém a doufám, že ve mně zanechaly alespoň trochu vřelosti, smyslu pro krásu a jemné koketerie. Zodpovědně můžu říct, že ze srovnávání se s ostatními jsem ještě docela nevyrostla, ale vlasy už závistivě nikomu nestříhám. Ale zpět k vínu. Merlot v lahvi Dámská záležitost vůbec nesplnil očekávání. Nevýrazná chuť, bledá barva, nečitelná vůně… prostě obal předčil obsah a to by se nemělo stávat ani vínům, ani ženám, ani interiérům.
Přeji vám příjemné čtení, hodně inspirativních žen – a nejen jich – kolem sebe a šťastnou ruku při zařizování domova. Ať má obsah, hluboký smysl a ať z něj odcházíte odpočatí, radostní a plni naděje.

Martina Paulová