HOME 01-02/2018

Objednat toto číslo | PŘEDPLATNÉ | Archiv vydání | E-verze časopisů

(ne)šťastná 13

Dnes to bude osobní. Velmi osobní. Protože je to naposled. Arsene Wengera na lavičce Arsenalu délkou svého angažmá již nepředběhnu.
Ve vydavatelství jsem strávil 13 let, do tiskárny připravil něco přes 140 vydání časopisu. Přečetl a ověřil kolem 17 000 tiskových stran. Napsal něco přes 120 editorialů – a celkem se bavil, když jsem nedávno z nostalgie vytáhl ty nejstarší a díval se na fotky dlouhovlasého mladíka v bílé košili, co se naivně snaží sdělovat svá moudra široké čtenářské obci.
V těch 13 letech je všechno. Jeden dlouhý román: někdy drama, někdy detektivka, ale většinou čirá radost. Je to příběh časopisu, který se nesměle prokousával širokou konkurencí, aby se stal respektovaným a oblíbeným titulem. Titulem, který má svou tvář – možná na první pohled strohou, ale vždy elegantní a s jasným názorem. Je to i příběh lidí, kteří jej pomáhali tvořit, a dnes se třeba úspěšně věnují jiným projektům. A, je to i můj vlastní příběh: stovek probděných nocí nad články, hektolitrů vypité kávy, desítek tisíc nalítaných a naježděných kilometrů za zajímavými stavbami. Nebylo jich málo – za tu dobu odhadem kolem 900 – a za každou z nich jsou zase další příběhy: jejich architektů, investorů či spokojených obyvatel. V nejednom z nových domů jsme potkali i ty čerstvě narozené, kterým je dnes už… třeba třináct.
A najednou je… konec. Chtělo by to končit nějak vtipně, ale upřímně řečeno, moc mi to nejde. Vždy jsem tvrdil, že chlapi nebrečí u romantických filmů, dokonce i Sofiina volba či Bambi nás nechávají chladnými. Jediný moment, kdy i největší tvrďák jen ztěžka zadržuje slzu, jsou filmy sportovní. Když to Rocky Balboa nandá Apollu Creedovi, když Robert Redford odpálí homerun a rozbije světla na stadionu na konci Přirozeného talentu. Protože to jsou emoce, kterým rozumíme. Ale že by se to přihodilo na konci článku? 🙂
Tohle není poslední homerun. Jen poslední editorial. Časopis stojí na pevných nohách a určitě vám bude dělat radost i nadále. Akorát bavit či štvát na jeho první stránce vás bude od března někdo jiný. Budu držet palce!
Příjemné čtení!

Matej Šišolák