Čas na reflexi?
Ze slova udržitelnost, přestože má pro naši budoucnost zásadní význam, se stal v posledních letech nadužívaný, řadou firem účelově proklamovaný a leckdy až vyprázdněný pojem. Termín zelená architektura má zas v České republice zřejmě tolik interpretací, kolik je u nás praktikujících architektů. Přesto anebo také proto jsme si je vybrali jako hlavní témata vydání. Držíte v ruce speciální číslo ASB, jehož tematickými okruhy jsou udržitelnost, zelená architektura, pasivní a nízkoenergetické domy a adaptace měst na změnu klimatu. Najdete v něm kromě teoretických článků především zdařilé příklady realizací staveb různé typologie a různých měřítek, u kterých požadavek na udržitelnost formoval architektonické řešení – od projektu udržitelné čtvrti, příkladu veřejné stavby, jako je knihovna, přes velkou administrativní budovu sídla banky, rekonstrukci staré usedlosti, novostavbu rodinného domu, rekonstrukci prvorepublikové vily až po výrobní halu nebo nabíjecí stanice pro elektromobily. Mým záměrem bylo upozornit na projekty, které jsou zejména v České republice v udržitelném přístupu světlými výjimkami, vizionářským zjevením, hodným následování.
Kdo mne zná, tuší, že mi rozsah časopisu pro toto srdeční téma nemůže stačit, přestože jsme navýšili počet stran. V kontextu tématu by se přitom naopak dalo polemizovat o tom, zda by toto speciální vydání nemělo vyjít pouze elektronicky. To bychom však nesplnili objednávky našich předplatitelů a poptávku inzerentů po tištěném vydání. Mám pro vás jiný návrh: Podělte se o to, co vás v časopise zaujalo – o dobré příklady, zdařilé realizace, o celý časopis ASB s vašimi kolegy, spolupracovníky, klienty. Multiplikujete tak přínos zeleného vydání ASB. Změny v přístupu ke stavění začínají u prvního impulsu, inspirace, pochopení významu a souvislostí. A ty je třeba šířit, pokud chceme aktivně přistoupit k problematice změny klimatu, které se nevyhneme a o které píše uznávaný slovenský klimatolog Jozef Pecho na stránkách tohoto vydání.
Mám radost z toho, že se v posledních letech zvyšuje zájem odborné veřejnosti o skutečně udržitelná řešení v architektuře, urbanismu a krajinářské architektuře. Svědčí o tom řada konferencí, webinářů, diskusních setkání a pracovních skupin. Kéž by se iniciace adaptačních opatření a strategií měst u nás překlopila ve větší míře v realizaci, podobně jako je tomu v zahraničí. Architekti, krajinářští architekti a zástupkyně developera se v anketě na dalších stranách časopisu zamýšlejí nad tím, co je potřeba udělat pro to, aby se proces adaptace měst na změnu klimatu urychlil. V rozhovoru s ředitelem IPR Praha Ondřejem Boháčem rozebíráme přístup Prahy k adaptačním opatřením. Udržitelnosti se věnujeme také v dialogu s designéry Romanem Vrtiškou a Vladimírem Žákem.
Je více než zřejmé, že je potřeba určité reflexe oboru, reflexe přístupu k navrhování a výstavbě. Závěr roku by takovému přehodnocení mohl být nakloněn. Už teď vám mohu slíbit, že se problematice udržitelnosti, adaptačním opatřením na změnu klimatu a modrozelené infrastruktuře budeme na stránkách časopisu a portálu ASB věnovat i v příštím roce.
Přeji vám podnětné čtení a nezapomeňte ho sdílet dál.
P.F. 2021
Jolana Říhová
Projekty
■ Městská čtvrť Špitálka v Brně
■ Bytový dům Čertův vršek v Praze
■ Reality a investice
Realizace
■ Deichmanova knihovna v Oslu
■ Nová budova ČSOB v Praze Radlicích
■ Výrobní hala LIKO-S
■ Sýpka Arnoštov
■ Rodinný dům v Bottenwill
■ Nabíjecí stanice v Dánsku
Design
■ Rozhovor: Roman Vrtiška a Vladimír Žák
■ Designmix
New Generation
■ Zelená čtvrť budoucnosti v Plzni
Materiály, konstrukce
■ Zelená střecha roku ve Vizovicích
■ Zelená fasáda v Brně
Aktuality
■ Česká cena za architekturu 2020
■ Stavba roku 2020
■ Brick Award 2020
■ Události
■ Knihy
■ Plus Mínus
