Zvíře kolem nás
Města jsou živá. Dýchají, tráví, vylučují, vyvíjejí se a rostou. Běháme v jejich žilách a orgánech, udržujeme je v chodu, staráme se o ně – někdy dobře, jindy o něco méně dobře. Tvoříme města, hněteme je k obrazu svému. Toho obrazu se možná později sami lekneme a nakonec se na něj (po vzoru Doriana Graye) raději ani nedíváme. Některá města či jejich části si hýčkáme jako domácí mazlíčky, kteří za hlasitého potlesku turistů panáčkují a skáčou skrz obruč. Jiná chováme čistě účelově, jako slepice nebo krávy ve velkochovech, a bez ohledu na jejich životní potřeby se z nich snažíme vydojit co největší zisk. Na některé pak zapomínáme. Necháváme je stagnovat a pomalu umírat, místo nich si pak s obdivuhodnou rychlostí pořizujeme „zvířátka“ nová, po zelených loukách skotačící. Jenže stejně jako mazlíček, kterému nevěnujeme dostatečnou péči, nás zanedbávané město jednoho krásného dne sežere.
Příjemné čtení.
Tereza Janišová
P. S. Nedávno jsem při třídění knihovny narazila na Nikdykde od Neila Gaimana a také na Druhé Město od Michala Ajvaze. Obě knihy jsem přestěhovala na nové, reprezentativnější a exponovanější místo. Magický realismus, tak se myslím onomu zvláštně nezařaditelnému žánru říká. Pokud se vám už přejedly odborné architektonické a urbanistické publikace, ale i přesto se od městského tématu nemůžete odtrhnout, určitě si tyhle dvě knihy přečtěte. Už nikdy se na své město nebudete dívat stejnýma očima.
Projekty
■ Rekonstrukce Filozofické fakulty
Interiér
■ Klinika světla
■ Zaniklé interiéry sedmdesátých let
Aktuality
■ Reality a investice
■ Události