V české kulturní krajině dnes dominuje suburbanizace, tedy přesun obyvatel z center měst na jejich okraj do krajiny. Zde pak vznikají nejen obytné satelity, ale i nákupní a průmyslové zóny v krajině. Touto problematikou se v článku nazvaném optimisticky Suburbie v krajině – cesty k symbióze zabývá architektka a urbanistka Lea Dostálová. Vznáší přitom sugestivní otázku: „Co kdyby v územním plánování existovalo nařízení, že developer smí na určitých pozemcích stavět, jen pokud rekultivuje brownfield a vrátí tak odpovídající výměru půdy přírodě?“ Zda je tento požadavek reálný či nikoliv, se dočtete na str. 24.
Ještě z jiného pohledu se kulturní krajinou zabývá ve svém článku Jan Tesař. Tentokrát se zaměřil na proměnu českých vesnic a jejich budoucnost. Jedním z problémů venkova je třeba vznik staveb, které neodpovídají venkovskému prostředí. Naproti tomu zde chátrají tradiční zemědělské usedlosti a sídla někdejší venkovské šlechty. Co s tím? A jaký recept na rozvoj vesnice správným směrem mají starostové úspěšných obcí v soutěži Vesnice roku? Nalistujte str. 18.
Vybrali jsme i několik příkladů architektury, která obce a města dokáže zlepšit, oživit i zahustit. Ať už jde o dobřichovickou školu, oceněnou nedávno v soutěži Stavba roku 2015, či městskou tržnici v Gentu. Jde o příklady hodné následování, neboť „ne všechny budovy jsou architekturou, přestože je navrhl architekt,“ jak říká v rozhovoru na str. 8 architekt Adrian Friend.
Příjemné čtení.
Kateřina Kotalová