ASB 05/2024

Objednat toto číslo | PŘEDPLATNÉ | Archiv vydání | E-verze časopisů

Na spolupráci veřejného a soukromého sektoru stojí mnohé. V případě developmentu to není nic menšího než budoucí podoba našich měst a obcí. Nehraje se totiž jen o samostatné budovy s byty a kancelářskými prostory, ale celé čtvrtě, což má ve druhém plánu dopad na celkové socio-ekonomické nastavení toho kterého města od dostupnosti bydlení po úroveň veřejného prostoru.
Není unáhleným konstatováním, že v Česku tento vztah zrovna dvakrát neprosperuje. Často se zdá, že soukromí investoři i představitelé radnic jsou zabetonovaní ve svých pozicích a předem přesvědčeni o neúspěchu jakéhokoli jednání. Přesné zanalyzování důvodů a problémů je na několik dlouhých sezení v rámci párové terapie, na následujících stranách se je tak snažíme alespoň částečně poodkrýt a pojmenovat hlavní témata. Tématem tohoto čísla je totiž právě prostředí českého developmentu.
Jedním z konkrétních důvodů nefunkčnosti spolupráce developerů a municipalit je velká míra stigmatizace. Platí to zejména o první jmenované skupině. Už je určitou součástí českého folkloru, že developer rovná se podvodník a vydřiduch. Jak to ve svém textu na straně 29 komentuje Peter Bednár, mezi představami lidí a realitou je v otázce fungování developerů skutečná propast. Developery je potřeba destigmatizovat, to však neznamená nekritizovat.
A abychom ukázali, že situace není tak tragická, vybrali jsme pár čerstvých developerských projektů ukazujících, že ze spolupráce soukromých investorů a veřejných orgánů mohou vzniknout povzbuzující výsledky. Podívali jsme se na první realizovanou část největšího developerského projektu v moderní historii Prahy, kde se na jednom městském bloku podílela hned čtveřice špičkových architektonických ateliérů. A představujeme také jeden zbrusu nový obytný blok, který se podařilo postavit v historickém jádru Ostravy.
Pro aktuální číslo jsme také využili příležitosti vyzpovídat světově uznávaného experta na rozvoj dnešních měst Oriola Estelu Barneta, podle kterého je spolupráce klíčová také na úrovni jednotlivých samospráv v rámci metropolitních oblastní. Jako jednu z největších výzev pro města přitom vnímá masový turismus, který svými dopady na naše sídla přirovnává k industrializaci předminulého století. Situace se podle něj bude jen zhoršovat, jednoznačný recept i vůle s tímto problémem efektivně nakládat ale chybí.

Milé čtenářky a čtenáři, podnětné čtení vám přeje

Matěj Beránek