Mít, či nemít?
Takovou otázku si ještě před pár lety pokládali zastupitelé měst při diskuzích o pozici městského architekta. Vzpomínám si, jak jsme s kolegy v rámci mého předchozího působiště při vyhodnocování projektů veřejných prostranství a setkávání se zástupci měst dospívali k tomu, jak moc městům chybí koncepční plánování. Častou radou tak bylo: zvažte spolupráci s městským architektem, sestavte si strategický plán města, stanovte si priority, zapracujte na komunikaci s veřejností. Časy se naštěstí změnily. Ještě stále je dost těch, kteří přemýšlejí o tom, zda vůbec městského architekta mít. Ale také přibývá řada těch, kteří už uvažují v rovině, jak vybrat toho dobrého a co všechno by bylo užitečné s ním konzultovat. O roli městských architektů, přínosech i úskalích, které spolupráce s městem přináší, jsme v srpnu diskutovali u kulatého stolu se starosty českých měst a obcí a rovněž s architekty samotnými. O své zkušenosti s působením v regionu se v rozhovoru podělil také oceněný Architekt obci 2020 Jaromír Kročák. On, stejně jako diskutující u kulatého stolu, zmínil význam důvěry mezi architektem a samosprávou a schopnosti architekta komunikovat s veřejností.
Také nový stavební zákon se točí kolem otázky: Mít, či nemít předloženou novelizaci? Pokud mít, tak přinese potřebné změny? A dotaz související: Mít, či nemít Pražské stavební předpisy? Přestože přínos těchto předpisů vnímají i další statutární města, nejen Praha, zdá se, že budou shozeny ze stolu. O zhodnocení nového stavebního zákona včetně připravované digitalizace stavebního řízení jsme v rozhovoru požádali předsedu České komory architektů Jana Kasla.
Podzimní měsíce se již tradičně nesou v duchu oceňování nejlepších staveb za uplynulé období. Je zajímavé sledovat, jakým způsobem k hodnocení a organizaci přistupují jednotliví vyhlašovatelé udělovaných cen. Nabízí se otázka: Mít, či nemít tolik architektonických cen? Dokáže se veřejnost mezi nimi vyznat? Ať už je váš pohled na soutěžní klání jakýkoliv, je třeba říci, že za oceňovanými projekty bývá mnoho let úsilí celého týmu lidí. Zejména u veřejných staveb jde o běh na dlouhou trať, a ne každý dokáže doběhnout do zdárného cíle. Právě nasazení zainteresovaných odborníků stojí za to ocenit a ukázat tak skeptikům, že kvalitní architekturu lze dělat na velkých i malých městech. V aktuálním vydání najdete realizace domácích staveb různé typologie, z nichž některé získaly nominace či ocenění v několika soutěžích. Co je však nejdůležitější: dobře slouží svým uživatelům a představují inspirativní příklady kvalitní architektury v regionech. A mít dobré příklady je pro rozvoj našich měst a obcí zcela zásadní, na tom se shodli všichni účastníci srpnového diskusního setkání.
Přeji vám, ať máte dost podnětného čtení.
Jolana Říhová
Projekty
■ Nejvyšší mrakodrap v Torontu
■ Městské lázně v Chomutově
■ Reality a investice
Realizace
■ Muzeum hodinářství v Le Chenit
■ Vinařství Lahofer ve Znojmě
■ Přestavba barokní fary ve Vřesovicích
■ Kostel bl. Marie Restituty v Brně
Interiér
■ Cowork:s v Humpolci
Design
■ Eccentric Gravity
■ Designmix
New Generation
■ Rozhovor: Ludmila Haluzíková
Materiály, konstrukce
■ Retence vegetačních střech
Aktuality
■ Česká cena za architekturu
■ Zelená střecha roku
■ Události
■ Knihy, výstavy
■ Plus Mínus