Je všude…
„… obklopuje nás, a to i teď, tady, v téhle místnosti. To, co vidíš, když se podíváš z okna, když zapneš televizi, cestou do práce nebo do kostela, když platíš daně. Je to svět, který máš před očima…“
Matrix? Možná taky. My tu ale samozřejmě mluvíme o architektuře. Pokud se člověk nerozhodne žít jako poustevník uprostřed panenské přírody bez jakékoli formy příbytku nebo přístřešku, je architekturou obklopen (a pozřen) ve dne i v noci, celý život. Pracujeme v ní, spíme v ní, žijeme v ní. Věta ze slavného sci-fi filmu nám nahání husí kůži, aniž bychom si uvědomovali strašidelně krásnou všudypřítomnost architektury (koneckonců i Matrix má na svědomí Architekt).
Tématem druhého letošního čísla ASB je bydlení, kterého se architektonicky-matrixovská analogie týká především. Naše útočiště, ulita, do které se každý večer zavřeme a kde se každé ráno probouzíme, je přece architekturou v tom nejpůvodnějším slova smyslu. Dřív, než člověk začal stavět chrámy, lázně, ulice a celá města, musel mít střechu nad hlavou. Musel bydlet.
Příjemné čtení.
Tereza Janišová
P. S. Sledujte bílého králíka.