ASB 01/2022

Objednat toto číslo | PŘEDPLATNÉ | Archiv vydání | E-verze časopisů

EDITORIAL

Možná jste překvapení, jaký časopis o architektuře vám přišel do schránky. Možná si matně rozpomenete na tři písmena v názvu, vše ostatní teprve čeká na odhalení. Od jara loňského roku jsme pracovali na tom, abyste první letošní vydání časopisu ASB nepoznali. Abyste s jistou dávkou zvědavosti měli opět chuť ho otevřít a listovat jeho stránkami. Aby přeskočila jiskra, a vy jste si ho opět po neuvěřitelných 19 letech vydávání znovu zamilovali. Chtěli jsme zkvalitnit obsah a současně razantně zlepšit formu. A protože si vážíme přízně vás, čtenářů, našich inzerentů, i tradice, kterou časopis má, rozhodli jsme se oslovit ke spolupráci ty nejpovolanější zkušené odborníky. Grafický design nové podoby časopisu ASB má na svědomí renomované Studio Marvil, které od loňského léta intenzivně pracovalo na kompletním redesignu. Autory grafického řešení jsou Jiří Karásek, Olga Benešová a Pavel Zelenka, kterým i touto cestou děkuji za vynikající spolupráci.
Zároveň vám chci prozradit, že za novou grafikou se skrývá jistá symbolika. A nejde jen o nepřehlédnutelnou hříčku v písmenu A v logotypu časopisu, která pro vás může představovat schody, stavbu i tvůrčí proces. Svůj skrytý příběh má navíc totiž také typografické řešení časopisu. Studio Marvil zvolilo pro nový design písma Atyp a RePublic, jejichž autorem je uznávaný typograf Tomáš Brousil, rodák ze Slovenska. A tak má náš slovensko-český časopis ASB také česko-slovenský grafický rukopis.
Nalákat vás ale nechceme pouze propracovaným grafickým designem. Věřím, že vás obsah a tematické zaměření tohoto vydání přesvědčí o tom, že stojí za to se začíst. Hlavním tématem čísla, které držíte v rukou, jsou dřevostavby a jejich možné využití pro komerční, administrativní a veřejné budovy. Zatímco jinde ve světě už jsou dřevo a obnovitelné materiály upřednostňovány jak u veřejných a developerských staveb, u nás jejich jiné využití než pro rodinné domy nebývá zvykem. Na to, co brání většímu využití dřeva a obnovitelných materiálů u vícepodlažních staveb, jsme se proto zeptali v anketě hned pěti odborníků. Problematiku jsme pak podrobněji rozebrali, kromě v analytických článcích, hned ve dvou rozhovorech. O zkušenostech s realizací jedné z nejvyšších dřevostaveb na světě i o přístupu švédských municipalit k udržitelné výstavbě jsem mluvila s architekty Oskarem Noreliem a Robertem Schmitzem z ateliéru White Arkitekter po vernisáži jejich výstavy v Galerii Jaroslava Fragnera. O pohled z české praxe jsem požádala architekta Pavla Horáka z ateliéru Prodesi/Domesi, který se již dvacet let věnuje navrhování i realizaci dřevostaveb u nás i v zahraničí. Že je možné stavět kvalitní vícepodlažní bezpečné dřevostavby, dokládá hned několik zahraničních oceňovaných realizací v rubrice Architektura. Celému vydání pomyslně svítí na cestu královna českého designu Lucie Koldová, kterou jsem vyzpovídala u příležitosti její výstavy nazvané příznačně Lightness probíhající v nově zrekonstruované Moravské galerii.
Přeji vám podnětné čtení.

Jolana Říhová